NÁVRAT NA VSTUP DO NOVOMĚSTSKÉHO KURÝRA. |
V JAROMĚŘI SE KONAL PRVOREPUBLIKOVÝ DEN
Vloženo 20. 08. 2018. |
V Jaroměři uspořádali vkusnou a vtipnou akci k uctění 100. výročí vzniku Československé republiky. Akce se konala v Masarykových sadech, nedaleko školy, do které jsem chodil. |
|
Následoval další program - viz plakát výše. Ale to jsme už, určitě k naší škodě, neabsolvovali. Bylo moc teplo. Ale podívejte se na ukázku z "pseudohistorických" novin, které tam rozdávali. |
A na závěr jsem připravil několik starých fotografií z filmu "Hledání ztraceného času" kde se Karel Čáslavský zabýval cestou T.G. Masryka po východních Čechách v červenci roku 1926. |
Trasa T.G. Masaryka v červenci 1926 po východních Čechách. V Josefově vítá T.G. Masaryka starosta Štěpán Müller. V pozadí generál Syrový. A zde už napjaté očekávání na náměstí v Jaroměři. Pana prezidenta pozdravila s kyticí údajně Jindřiška Jarošová. (Citace z filmu). Pan prezident si povídá s dětmi. Panu prezidentovi předává kytici malá Liduška Vávrová, dcera ruského legionáře. (Citace z filmu) Rozloučení před odjezdem. Odjezd z Jaroměře do České Skalice.
|
V Josefově vítá T.G. Masaryka starosta Štěpán Müller. Prezident Masaryk na svém oblíbeném koni Hektorovi vyjíždí na vojenskou přehlídku za Josefovem. Přivítání na Jaroměřském náměstí. Přivítání starostou Jaroměře Karlem Višňákem. V pozadí vpravo dívka, co předávala kytici. Prezident Masaryk mluví z balkonu sokolovny k účastníkům "Zemědělského dne". Příchod do vily továrníka Polického na oběd. Jedna zajímavost - z mého pohledu - na konec: Na obrázcích je jmenována holčička Liduška Vávrová, dcera ruského legionáře. Moje matka se jmenovala Liduška Vávrová a byla dcerou ruského legionáře v Jaroměři. Jediná věc ale nevyhovuje. Je to věk holčičky. Moje matka se narodila v roce 1911. Zde - možná mohlo dojít - k chybě v komentáři Karla Čáslavského. Možná, že zaměnil dívku na náměstí (tam by věk asi odpovídal) a dívku na "Zemědělském dnu". Ovšem moje matka nám nikdy nevyprávěla, že by vítala T.G. Masaryka v Jaroměři. Ale k Masarykovi měla velikou úctu. Výše uvedenou úvahu prosím berte jako mojí čistou spekulaci. Ale zaujalo mě to jméno i ta zmínka o legionáři. V seznamu jaroměřských legionářů se totiž vyskytuje jenom jeden Vávra a to je můj děda Josef Vávra, který měl tři dcery a jednoho syna. A jedna z těch dcer byla Liduška. A úplně na závěr si nemohu odpustit zde vzpomenout na mého dědu - legionáře - Josefa Vávru. Podívejte se, jaký to byl "frajer". Čest jeho památce. Mimochodem, je to děda i Jindřicha Poláka, známého jaroměřáka, jsme totiž bratranci. Ať žije Jaroměř, město mého mládí. |
Jindřich Buchal. |